HC Skulls Hlinsko

Jako dnes si pamatuji ten den, kdy se během našeho přípravného utkání s Chlumětínem objevil na stadionu již tehdy osmatřicetiletý urostlý chlapík s blonďatýma vlasama a ne zcela plynulou češtinou se mě zeptal, jestli by nemohl zkusit s námi hrát. Protože se jednalo o rok, kdy jsme začali uvažovat o sjedncení nejen naší hry ale i kádru, a hráčů není nikdy dost, tak jsme si kývli. Trochu v rozpacích jsem se pak cítil vůči ostatním klůkům z týmu, když mi tento švéd řekl, že hokej sice ještě nikdy nehrál, ale hrál floorball a tak by se tomuto sportu mohl celkem rychle naučit. A jak řekl tak učinil, pokroky na ledě dělal sedmimílové. Jako Alenka v říši divů jsme si připadali pokaždé když vjel na led, tenhle člověk, že nikdy nebruslil a nikdy hokej nehrál? 

Na co jiní potřebovali řadu let a stejně jim to je ještě málo, Christer zvládl za týden. Neskutečné. Vycvičené ruce z floorballu se ukázali jako jeho nejslinější zbraní, pojď sem, kam jdeš a šup, máš ho mezi betonama, kdyby si ho hledal... Střílení branek se pro něj stalo závislostí. Brzy se propracoval mezi tahouny mužstva.

V první sezóně HCS 2005/2006 se ve 33 zápasech přehoupl přes 40 branek. A neztratil se ani v soutěžích, které hrajeme dodnes. Houževnatost, bojovnost a píle. Vastnosti, které nejjasněji vystihují tento švédský skvost. 

Jako jedinní jsme se také pyšnili zahraniční akvizicí. V sezóně 2008/2009 se ve spojení s kanadským forwardem Jodym Rectorem stal hlavním strůjcem zatím nejcenějšího úspěchu HCS, zisku mistrovského titulu ve Skutči. Když finálový duel rozhodl 2 brankami. I když se dávno přehoupl přes věkovou hranici, kterou mnozí hokejisté považují za důchodovou, pro Christera jako by nic neplatilo. Stále létal po ledě a dál jako expres vozil kotouče rovnou do kasy.

 Dlouhá léta tvořil na ledě nerozlučnou dvojici s kapitánem Fífou a tato spolupráce byla oboustranně prospěšná. Inu mínus a mínus je vždycky plus a tak spojením těchto dvou nehokejistů (hokejistů samouků) vytvořilo tandem, který si v každém utkání věděl rady proti jakémukoliv soupeři. Zatápěli obranám soupeřů jak v Hlinsku tak ve Skutči. Jeho pětibrankový příděl do sítě Ostrova, v sezóně 2011/2012 byl až do příchodu Kuby Málka k nepřekonání. 

  Věk se ale zastavit úplně nedá a tak vlivem zranění začal Christer hrát méně zápasů ve Skutči a tím se dostával mimo běžný rytmus, zpět se naskakovalo stále obtížněji. Dne 29.1.2012 odehrál svůj poslední zápas ve Skutči s Budislaví. Soustředil se již jen na soutěž v Hinsku. Stále více času mu také zabírala jeho práce, i tak se snažil vypomoci HCS jak jen mohl. Právě díky práci musel sezónu 2012/2013 vypustit úplně. V té době také ohlásil konec kariéry. Jenže touha hrát je silná a když jsme se potkali po roce absence a vyptával se na naše úspěchy srdéčko zatlouklo a Christer se rozhodl to ještě jednou zkusit. Christer tušil, že se pravděpodobně jedná skutečně o poslední sezónu a tak si ji vychutnal do syta. V 10 soutěžních utkáních zaznamenal 9 branek a 6 asistencí. Se Skulls se rozloučil v utkání s Pivaři dne 17.3.2014 s bilancí 1+1  a odešel tak jako král.

Po krásných 9 sezonách se Skulls se rozhodl naplno věnovat rodině a přestěhovat se zpět do rodného Švédska.

Odešla skutečná legenda! Christere, děkujeme!