ČF2: Jokerit Skuteč 8:5
Jedeme dál, Žolíkům jsme nepropadli, kdepak karban na nás!
Už samotná příprava na utkání započala tam, kde pro mnohé skončila v minulém uktání. Jirka jako slušně vychovaný nováček donesl zápitné a o náladu bylo hned postaráno 
:-) Náš tajný žolík David Kopecký nedorazil a tak rada zkušených podsunula kapitánovi návrh hrát na 5 beků, neboť fyzický fond, jak již dávno víme, mají prakticky nevyčerpatelný.
Odhodláni jdeme do rozhodujícího utkání, snažíme se navázat tam, kde jsme skončili v neděli. Tedy bruslením a napadáním, ale z branky se raduje první soupeř, jasně nám tak dává najevo, že nic není rozhodnuté a o postup se bude prát jak se na play off sluší a patří. Vyrovnáváme záhy, naposled v utkání spolu hrající Kuboš posouvá na Vamba a ten si brankou jednak vysloužil posun do druhý lajny a jednak naše poplácání za vstřelený gól. Vamb o sobě dává vědět prakticky v zápětí po přesunu k Lukášovi, když při závaru před brankou prošťuchuje právě na Lukáše Wasku a ten s legndární putovní Fífovou holí poprvé skóruje. Končí první část a nám je celkem fajn.
Ve druhé třetině to na začátku vypadá na trhák, když Waskovu bombu od modré vytrvale pasíruje Chloupek v brankovišti až za čáru, zřejmě ho rozdráždil pohled z očí do očí klečícího soupeřovic beka a v návalu radosti ho při oslavě gólu lišácky poplácá po hlavě (kdyby borec stál tak by Chlup potřeboval štafle, tak nevyužij toho :-)) Jenže není všechno zlato co se třpití a Jokerit nejsou žádní nazdárkové. Dvoubrankové manko bere za své během 10 vteřin, neskutečné. Do konce třetiny se marně snažíme chytit ztracené otěže.
Před třetí třetinou se od pana sudího dozvíme, co nás čeká v případě porážky...Možná tato předzvěst hodí lehkou deku na naše první střídání. Fífa si špatně spočítá úhel odrazu a místo elegantního přenechání Filousovi vybízí soupeře k protiútoku, který končí gólem. Je ale začátek třetiny a my poučeni z mnohých nezdarů v sezóně nelámeme hole, neskládáme zbraně a nevěšíme hlavy. Jdeme dál a to tím nejlepším způsobem. A napomáhá nám přesilovka, série přihrávek doslova přikovala hráče Jokeritu, kteří nehybně přihlížejí nádherné ráně Kuby od modré, která si najde místečko za brankářovými zády. A teď vážen, začínáme hrát. Vlna na které se nyní pohybujeme se jmenuje SEMIFINÁLE, nic jiného nás nezajímá. V extázi, kterou bezpochyby Kubův gól započal skórujeme dál, Lukáš opět nabit Vambem skóruje podruhé, pak si Vamb ještě vybere Fildu Zemana jako spoluhráče, který by si dle jeho uvážení branku vstřelit zasloužil. Ale jak jsem již několikrát uvedl, Žolíci nás škádlili dále a stále se pokoušeli strhnout na svou stranu, jenže my víme co děláme, i když se to nezdá. Přitáhnout, povolit. To nám jde a dávat soupeři šanci je naše dobrá vlastnost, Jokeritu věnujeme ještě jednu branku na 6-5. Ale to bylo vše ze strany žlutokabátníků, ne však z naší. Dáda se dočkal kýženého a toliko vysněného gólu, Kuba zatahuje puk do pásma a křížem nachází ladně přijíždějícího Dádu, ten se podívá pod víko, hodí voko a pošle touš po ledu, to by zmátlo i jiné spielmachry :-) Tečku za čtvrtfinálovým utkáním dělá sourozenecké duo WW, Kuba na Lukáše a je z toho osmička...
Jedeme dál, zdolali jsme první schod, tak načerpejme síly a s chutí na další. Soupeře se dozvíme v sobotu.
Děkuji všem za super hru a týmového ducha, který se u nás zabydlel!
