o bronz: HC CHLUMĚTÍN
Je to už v play off zaběhnuté klišé, dvě třetiny jsou minimálně v normě, ale přijde úprava ledu a všechno je jinak. Bylo tomu i v sobotu v posledním utkání letošní sezony. Stejně jako v mnoha případech předtím, měli jsme více ze hry, třeba jsme i vedli. Ale pak přišla přestávka po druhé třetině a tím to skončilo, po úpravě ledu se na led loudá parta, která je odsouzena k záhubě.
S Chlumětínem jsme se nikdy neutkali v nadstavbové části ligy ve Skutči. Ačkoli se velmi dobře známe, máme spolu odehráno nejvíce vzájemných zápasů, je to tak trochu neznámá, protože jak známo, play off je o drobnostech a nasazení.
Utkání se nezačalo zrovna tempu hodném kvality obou poražených semifinalistů, plno zbrklosti a nepřesnosti k vidění v prvních deseti minutách. S postupem času se nám podařilo vzít otěže do svých rukou, přesto hra neměla vyloženě hokejový rukopis.
O něco lepší obraz hry byl k vidění ve druhé části hry. Naše snažení jsme přetavili v úvodní branku, kterou k radosti nás všech vsítil nechytatelnou bombou Dan Zach. Herně jsme ještě více pookřáli a uvolnili. Jenže další pokusy odmítl Berda pustit za svá záda. Pomalu se schylovalo k dramatu. Samozřejmě jsme jej očekávali, protože se nezadržitelně blížila kritická chvíle zápasu, přestávka.
No, je zvláštní, že i přes vědomí, co s námi udělá přestávka v kabině jsme dopustili opět stejné chyby. Nazval bych to ospalost. Stejně jako pomalu zamrzající voda na ledě jsme se my pomalu rozjížděli a dostávali do tempa. A pak přišla kritická polovina třetiny, tentokráte však ona chvíle přišla o něco dříve, tuším 8.minuta 3. třetiny. Vytlačený soupeř zkusil z rohu nahodit nevinně na branku no a ejhle, on se ten touš krkolomnou cestou přes brusle nešťastného Csardásze dostal až do branky. No krve by se v nás nikdo nedořezal. Vědouce své impotence, věděli jsme, že je zle. A v této chvíli, kdy se chceme nadechnout jdeme do 4. Chlumětín v laufu se pustil do přesilovky, kterou trochu podobným šťastným způsobem využil. Máme ještě šanci střely do hodně odkryté branky, ale v tomto tíživém okamžiku opět selžeme. No, jak se říka, nedáš, dostaneš. V jednom z dalších protiútoku se samotný hráč soupeře protlačí před branku a krásně bekhendem překonává Jiřího po třetí. Konec všem nadějím. Utkání o bronz nezvládáme a musíme se smířit s bramborama.
Chlumětínu stejně jako dalším dvou medailistům z Hostovic a Otradova gratulujeme k úspěchu a těšíme se na boje v další sezóně!
