HC Skulls Hlinsko

Tak tvrdý oříšek v semifinále jsme dlouho nezažili. Každé utkání s Radioaktivitou je pro nás prestižní a hlavně opravdu hokejové. Většinou proti sobě totiž stojí dva mančafty plné hravosti, tvořivosti a hokejového myšlení. Zkrátka je vždy dobrá podívaná.

Bohužel pro nás vzájemné duely v posledních letech nejsou pro nás často vítězné a body ze vzájemných zápasů máme spíše z počátku našeho působení v soutěži. 

Do prvního duelu naskakujeme v omezené a slepené sestavě, marodka, zranění, klíčoví beci jsou v Kanadě a tak se uchylujeme k improvizaci. A jak už to tak bývá, bojujeme i za nepřítomné. Do vedení jdou hráči v černém, ale brzy nalézáme recept a zápas otáčíme. Rveme se jako lvi a hostovičtí jsou překvapení. Kontrolujeme hru až do osudné 51. minuty, jdeme do slibného vedení 3-1, které záhy šikovnou tečí před brankou ztrácíme. Vedení 3-2 pak v následných dvou chybných střídáních bere za své a my musíme přijmout hořkou a pro nás velmi nespravedlivou porážku 3-4. V tom je hokej zároveň bohužel krásný... síla okamžiku a trestání chyb.

Druhý duel zahajujem s o poznání lepší sestavou nebo lépe řečeno, plnější a slibnější. Ale... už před utkáním v kabině nekoluje onen pověstný bojovný duch a emoce bys jen těžko hledal. K utkání od počátku přistupujeme velmi chladně. Naštěstí pro nás se Hostovice rozhodli hrát takticky pasivně a vyčkávat na chybu. Dalo se to očekávat vzhledem k výsledku z minulého boje. První třetinu se tedy diváci na své rozhodně nepřišli. O poznání lepší hokej byl k vidění v třetině druhé, kde se věrní fanoušci Hostovic dočkali branky. Za chyby se holt platí, jak se říká a když se dva jen dívají, obvykle se třetí směje... obdržená branka nás konečně nakopává.

Start našeho stroje je přerušen sirénou a po úpravě ledu se vrháme do útočných kreací, není to úplně jak ze žurnálu, ale snaha tam očividně je. Jenže kratší konec provazu máme v rukách my a soupeř pomalu přitahuje. Konec nadějím učinil soupeř opět po našem trestuhodném zaváhání u vlastní branky. Ačkoliv se snažíme, branku vsítit nedokážeme. Nezbývá než jen smutně přihlížet konci naší báječné série 4 finálových účastí v řadě. Soupeř utkání zvládl jak herně, tak takticky. My se porveme o rezatou placku za týden s Chlumětínem a klukům do Hostovic přejeme hodně štěstí do finálového boje.