HC Skulls Hlinsko

Tak podle představ to opravdu nebylo. Start do utkání nebyl vůbec špatný, na soupeře jsme se vrhli a hned v prvním střídání jsme zahodili tutovku, která se prostě dává. Teda zahodili, zahodil ji Fífa, který byl dostal naservírováno před prázdnou bránu, ale nejspíš tíha okamžiku, přihrávka od jindy střílejícího Kuby či možnost uvolnit naše ruce hned v počátku zmrazila kapitána natolik, že puk zametl vedle branky. Na střídačce nám pak blesklo hlavou, že jsme asi zahodili šanci, které budeme litovat.

Taky, že ano. Chlumětín se pomalu rozparádil a hra se přelévala ze strany na stranu, s tím, že své útoky do konce dotáhl jen náš soupeř. My krom zmíněné promarněné šance jsme na soupeře prakticky nevystřelili. Bez střelby branky nepadnou. Chlumětín byl mnohem čipernější a po zásluze odměněn dvěma brankami.

Začátek druhé třetiny jsme odpálili a doufali tak ve velký zápasový návrat. Machy ve středním pásmu poslal na Fífu, ten zatáhl do pásma a žabičkou překonal obránce a našel Kubovu čepel. Kuba bezchybným blafákem snížil na 1:2 a my tak měli chvilku pocit, že je vše zpět a jdeme znovu do zápasu. Přišla však série vyloučení a 6 minut v oslabení, což Chlumětín potrestal. Pak se do toho přimotala jedna smolná branka a bylo vymalováno. Naše nemohoucnost vystřelit na bránu gradovala čím dál více a nám bylo jasné, že to dneska prostě nedáme, ne s takovým přístupem, Tiše a nenápadně jsme z utkání zdvořile vycouvali a Davida v brance nechali napospas hladovým a dravým útočníkům soupeře.

Počet branek v naší síti už jen podtrhnul naší marnost a odevzdání. Druhý zápas "zápas naděje" se hraje za 14 dní v sobotu.