HC Skulls Hlinsko

Když se člověk otužuje tak se nejprve rozehřeje a následně ochladí. My zvolili pro vstup do nového ročníku LNS trochu jiný postup a očividně nebyl správný. Do úvodního zápasu 21. ročníku ligy jsme vstoupili stejně jako na počátku věků HCS s Řepníky. Tehdá jsme však byli nabuzení a čekali nečekané a byli připraveni na všechno. Dnes, přesně po roční pauze jsme nastoupili sice po řádném rozbruslení, avšak po úvodním buly jako by se nám nohy zabořili hluboko do ledu. Soupeř vtrhnul do útočného pásma jako zima do hor, bez pozvání a nečekaně rychle. Z mely před brankou se stala slušná bramboračka v podání naší obranné hry, výsledkem čehož byla dorážka do prázdné klece. Za chvilku to bylo obdobným stylem už 0:2, soupeř nás dokonale zaskočil předvedenou příkladnou silovou hrou. První větší šance na naší straně se rodili sporadicky, ale pokud byly, jednalo se o tutovky. Jako třeba dorážka v přesilovce, kdy se střela odrazila ze zadního mantinelu k Fífovi, ten však s nečekaným dárkem před prázdnou brankou nevěděl co dělat a puk zametl nesprávným směrem podél brankové čáry. No a takový příležitostí jsme měli mraky, jen trefit bránu nebo se dostat k odraženému puku. Soupeř měl dobře naladěno a tak do konce třetiny přidal ještě jednu šikovnou dorážku. To už bylo na hadr, neboť takovou studenou sprchu jsme zkrátka od Řepníků nečekali. Inu léta plynou a mančafty se mění a náš dnešní soupeř je toho zářným příkladem. Dostat se do pásma a založit pěkný útok byl opravdický oříšek.

Lépe jsme si počínali ve druhé části hry. Soupeř však nejprve opět odskočil. Zlepšili jsme hru i pohyb a výsledky se brzy dostavili. Útočné rejdy byly čím dál častější. Branka soupeře byla prakticky neustále v ohrožení, ale nic spadnout do branky. Až těsně po polovině druhé třetiny se podařilo Mikimu vykřesat jiskřičku naděje. Po vzoru soupeře jsme to před brankovištěm řádně oblehli a stále volný puk pošťuchovali směrem za brankovou čáru. To se nakonec opravdu podařilo. Stav 1:4 byl sice stále hrozivý, ale vstřelená branka nás trochu nakopla.

Ve třetím dějství jsme dotírali čím dál častěji. Výsledkem byla branka zhruba v 6. minutě třetiny, autorem opět Miki a branka opět dosažena z předbrankového prostoru asi jako stopadesátá dorážka. Inu, dnes měli oba gólmani svůj den a co šlo, to chytli či jinak zneškodnili. Náš stoupající tlak nijak neovlivňoval soupeřovu hru, Řepníky hráli dobře! To je prostě fakt. OD začátku utkání šli za vítězstvím. My jsme po druhé dosažené brance stáhli hru na dvě pětky a doufali v zázrak. Ten se přiblížil, když se dvě a půl minuty před koncem parádně trefil Ráďa, svoji skrytou bekhendovou střelu poslal nad betony. Odvolali jsme Csardásze a zkoušeli štěstí v šesti. Když už to vypadalo na nádech k útoku, zazvonil omylem klakson a naši hru zastavil. Sudí nám věnoval omluvou dalších 30 vteřin, to však už z nuly jen tak nerozjedete. I když jsme tam měli hned po buly opravdickou tutovku, jenže Jířa tváří v tvář gólmanovi poslal kotouč nad... 

Na začátku jsme nechtěli a pak už bylo pozdě, soupeře jsme nechali snadno vytvořit pro nás nepřekonatelný rozdíl. Doufejme, že sezóna bude delší než ta loňská a my si po více jak roce dojdeme pro kýžený pocit po vítězném zápase. Reparát skládáme za týden s Telecím!