HC Skulls Hlinsko

Nejprv jsem si říkal, nebudu nic psát. Když se to trochu rozleželo v hlavě, tak si říkám, nechám to v hlavě uležet a pak něco na památku písnu. No a když už se hrabu v těch číslech a zapisuju svoje oblíbený statistiky, dotáhnu to celé do konce.

Na utkání s Chlumětínem nastupujeme dnes stejně jako k posledním 3 zápasům se 13 hráči. To náš soupeř to vzal taky tradičně, po svém, utkání zahájil se 7 kousky. Takže plán byl jasný, utahat soupeře a nasypat co nejvíc branek. Řeč se mluví a voda teče. Ještě před kasou před utkáním si odpřísáhneme maximální nasazení až do samého konce. No, tam to asi skončilo.

Zápas začal tak, jak jsme si nepřáli, Chlumětín zdecimovaný zraněními, nemocemi, jinými koníčky atd. atd. se ujal slova a už v první minutě šel do vedení. Nijak nás to nerozhodí, je nás přeci víc a a máme celých 50 minut stále před sebou. Ven jde za hákování Kuba a my rozehráváme oslabení. Tedy čekáme co v přesilovce bude soupeř předvádět, trpělivost však dojde velmi brzy Mikimu, vezme puk a prostě ho doručí celkem bleskově do sítě soupeře. To nás nakoplo a hned po skončení oslabení se prosazujeme znova. Premiérový zápis zaznamenává "mladej Řízek" alias Dan Vávra. Nicméně se nám ani přes dosažené vedení nedaří využít naši hlavní zbraň, dvojnásobnou početní výhodu. Soupeř si hraje to svoje a vychází mu to. Navíc otáčí vývoj utkání a dvěma trefami zakončuje první divnou třetinu ve svůj prospěch. 

Druhou třetinu začínáme ještě hůř. Opaření sledujeme jednoduchou, ale účinnou hru našeho nejčastějšího soupeře. S Chlumětínem máme do dnešního dne odehráno 58 zápasů. Velmi snadný pohyb a přestup do pásma a účinné zakončení. Takže brzy prohráváme o dvě branky. Nevěříme vlastním očím. Nefunguje ani vlastní psycho-masáž. Soupeř ač v 8 lidech (sestavu v průběhu zápasu doplnil ještě o jeden kousek)  hraje s přehledem víc než vyrovnanou partii a hlavně drží pro nás z nepochopitelných důvodů vedení. Naději nám dá Štěpova bomba od modré, kterou dokázal brankář Chlumětína pouze zpomalit, taková to byla rána. Teď bysme očekávali otevření palivových kohoutů a totální nasazení, jenže místo toho jsme byli nachytáni v nedbalkách (ostatně jako mockrát) na modré a opět tečeme o dva fíky. Konec třetiny se zoufale rychle blíží a my stále nemáme účinnou zbraň. Občas na jedno či dvě střídání zrychlíme až to začne vypadat jako přebírání opratí. Ostrá Prážova palba nás dostane opět na dohled vyrovnání. Ve snaze dostat soupeře pod tlak děláme chyby v obraně a občas sáhneme za záchranou brzdu. Na trestnou usedá Dáda a my ladíme taktiku na oslabení, která vychází do puntíku a Klímič vyrovnává na 5-5 podruhé v zápase při vlastním oslabení. Asi příště sáhneme po stejném modelu jako Chlumětín. Nestandartní počet hráčů nám spíše svědčí. 

Začínáme tedy od nuly. 17 minut do kterých dáme vše. Teda, chceme dát vše. Soupeř mezitím přišel o dva hráče, čímž snížil počet na 6!! Takže nemusím psát jak moc trapně nám bylo, když šel opět do vedení. Které držel hodně dlouho, prakticky celou třetinu. Nám se podařilo vyrovnat až v přesilovce pár minut před koncem. Asi za jiných okolností a se soupeřem v jiném složení bychom i za bod byli rádi. Takhle to byl jen gól úlevy. Miki se obratně zorientoval v brankovišti a my zaznamenáváme branku při další herní situaci, kdy je na ledě nerovnovážný počet hráčů. Hra pomalu plyne k prodloužení. Zbývají poslední vteřinky, když se k puku dostává soupeř, překračuje modrou čáru a žene si to k brance, časomíra akorát ukrajuje 59 vetřinu, střela pod víko a siréna. 

Už jsem takových pár zápasů zažil, ale dnes to opravdu byl hřebíček do rakve a zamyšlení se nad kariérou rekreačního rádoby hokejisty. Soupeř bez největších opor, jeden borec na střídání, my sestavu vymazlenou a nasazení 0, výkon tak možná na přípravku. S tímhle se k play off opravdu vzhlížet nedá. Za týden nás čeká nabroušený Jokerit a my musíme zapomenout a ve středu se dobře naladit do pohody.